Zatímco v jedničce při zápase Harryho zlobilo zakleté koště, tentokrát ho pronásleduje destruktivní potlouk. Scéna, v níž se Harry a Draco snaží dohonit Zlatonku a přitom jsou pronásledováni zakletým potloukem je na můj vkus až moc dlouhá. Nechybí samozřejmě roztomilé poštovní sovy, tentokrát v hlavní roli s Ronovou nešikovnou sovičkou, která neustále někde bloudí a do něčeho naráží.
Ve dvojce Harry naplno ocení svůj dar-nedar v podobě schopnosti mluvit hadím jazykem. To sice prokázal už v "kameni mudrců", kdy pustil ze ZOO obrovského hroznýše a do výběhu dostal svého bratránka, ale teprve v tomto díle může svou znalost použít pro ušlechtilejší činy. I když zpočátku je mu tato vlastnost spíš na obtíž, protože i jeho věčný sok lord Valdemort tímto jazykem mluvil…
Stejně jako v jedničce je i dvojka plná krásných vizuálních efektů, které z Harryho dělají to, čím je. Oproti mým dobrodružným kolegům z redakce je to právě to, co se mi na Harryho příbězích nejvíc líbí. Obrovská a přitom nepřekombinovaná fantazie, díky které byste se sami do Bradavic chtěli podívat. Pohyblivé schodiště, proměnlivý strop hlavního sálu bradavické školy nebo nově létající automobil či vrba mlátička. Jen v jediné pasáži jsem dokonalé efekty neocenil, a to v lesní scéně s asi milionem pavouků :-).